Tmavá skvrna na dásni

Černé skvrny v puse

Černý flek v ústech nebo černá skvrna mohou signalizovat tvorbu pigmentů. Pigmenty se dají rozdělit podle toho, odkud jsou získávány. Dělí se na:

• exogenní – z vnějšího prostředí; příkladem časté exogenní pigmentace je například tetováž dásně amalgámem;
• endogenní – z vnitřního prostředí; mezi endogenní pigmenty patří produkty rozpadu krevního barviva a melanin, který mimo jiné udává zabarvení pleti.

Tmavá skvrna na dásni, je hlavní myšlenka, která vedla k vytvoření tohoto článku. Můžete se dozvědět i širší souvislosti, zde je výběr nejlepších momentů souvisejících s tématem cerna skvrna v ustech

Černá tečka na dásni

Černá tečka v ustech nebo na dásni může signalizovat melaninové pigmentace, které lze dále rozdělit na jednotlivé typy.

Fyziologická pigmentace: Tento typ pigmentace se spatřuje nejčastěji na sliznicích tváří a dásní, může se ale vyskytovat i jinde. Bývá symetrická. Není třeba ji léčit, pouze se sleduje. Častější je u černochů.

Melanotické makuly (slizniční melanóza): Jde o drobné skvrnky v oblasti retní červeně. Jejich velikost nepřesahuje průměr 1 cm. Vyskytují se v páté dekádě života, jsou neškodné, není třeba je klinicky řešit. Mohou se vyskytovat i na sliznicích dutiny ústní, je to dáno hyperpigmentací bazálních buněk epitelu a zmnožením melanofágů.

Kuřácká melanóza: Látky, které obsahuje kouř, mají schopnost aktivovat proliferaci melanocytů. Skvrny se pak nacházejí zejména na tvářích, dásních a patře. Dobrou zprávou je, že pokud kuřák přestane kouřit, zbarvení sliznic zmizí.

Névocelulární névy: Mohou být vrozené nebo získané, představují riziko maligního zvratu, je proto důležité je pečlivě sledovat.

Maligní melanom: V dutině ústní se může vyvinout i jeden z nejnebezpečnějších nádorů – maligní melanom. Vzniká jako novotvar nebo na podkladě maligního zvrhnutí névocelulárního névu. Tvoří asi půl procenta všech nádorů dutiny ústní a v ČR není příliš běžný. Nejčastěji se melanom vyvine na patře.

U celkových chorob se vyskytují následující typy.

U Peutz-Jeghersova syndromu na obličeji a rtu: Na retní červeni, ale i na kůži okolo rtů se nacházejí drobně rozeseté pigmentace. Tento syndrom souvisí s výskytem velkého množství polypů ve střevě, proto jsou tito pacienti více ohroženi vznikem karcinomu kolorekta.

U Addisonovy choroby: Při této chorobě vzniká nadměrné množství melaninu. Hyperpigmentace jsou hlavně v oblasti genitálu a areol mammae. V dutině ústní vznikají ložiskové šedočerné pigmentace (takzvané grafitové skvrny) na sliznici dutiny ústní, zejména na sliznici tvářové v krajině molárů a po stranách jazyka.

Dále jsou známy exogenní pigmenty pocházející z vnějšího prostředí.

Amalgám: Amalgám zbarvuje dáseň při iatrogenním zapříčinění, kdy se do otevřené rány v gingivě dostanou amalgámové části z odvrtávané zubní výplně. Zabarvení ale může vzniknout i galvanicky či traumaticky. Zabarvená ložiska jsou nejčastěji na dásních, tvářích a podobně.

Otrava těžkými kovy: Černý lem na dásni vzniká při otravě olovem.

Léky: Například cisplatina, která se používá při onkoterapii, způsobuje takzvaný platinový proužek.

Další příčiny: Mezi další příčiny patří například dobrovolná tetováž (žvýkání bylin) nebo zaražení cizího tělesa – hrot tužky a podobně.

Zde se dozvíte odpověď na otázku Tmavá skvrna na dásni. Podobné téma rozebíráme v širších souvislostech a možná se chcete dozvědět více. Zde je výběr nedůležitějších sdělení k tématu tmavy flek na dasnich a možná tam budou i zkušeností ostatních čtenářů.

Popřípadě nabízíme ještě článek Nemoci dásní, který vám může pomoci lépe porozumět této problematice.

Modřina na dásni

Modřina na dásni je v podstatě hematogenní pigment. Jedná se o pigment, který vzniká rozkladem krevního barviva. K hematogenní pigmentaci dochází například při traumatech, kdy se pacient kousne do tváře (například po anestezii). Dalším příkladem jsou hematomy, ekchymóza, purpura. Vzácnou příčinou ukládání pigmentů hematogenního původu je hemochromatóza, což je dědičná choroba, která se projevuje zvýšeným ukládáním železa v těle. Projevem této nemoci v dutině ústní je šedomodrá pigmentace patra a sliznice tváří.

Rakovina dásní se vyskytuje na rtech (obvykle na spodním rtu), uvnitř úst, na zadní straně hrdla, na mandlích nebo na slinných žlázách. Vyskytuje se častěji u mužů než u žen a její výskyt je nejpravděpodobnější u osob starších 40 let. Klíčovým rizikovým faktorem je kouření v kombinaci se silným alkoholismem. Pokud není včas odhalena, vyžaduje rakovina úst chirurgický zákrok, ozařování nebo chemoterapii. Může být smrtelná; přibližně v 50 % všech případů je doba přežití pacientů kolem pěti let. Tato špatná prognóza je částečně způsobena nerozpoznáním počátečních příznaků – klíčovým předpokladem úspěšné léčby rakoviny úst je její včasné odhalení.

Jestli se zajímáte i o další informace, tak zpracované téma cerny flek na dasnich je výběr toho nedůležitějšího, co jsme na toto téma napsali. Mnohdy nám k tomu pomohly i zkušenosti a rady ostatních uživatelů.

Za zmínku stojí také článek Varovné příznaky rakoviny jazyka.

Příznaky a jak se pozná rakovina dásní

Ne vždy si lidé nejčasnějších varovných příznaků rakoviny dásní sami všimnou, a proto jsou velmi důležité pravidelné prohlídky u zubního i praktického lékaře. Váš zubní lékař je vyškolen, aby uměl rozpoznat časné varovné příznaky rakoviny dásní. Kromě pravidelných prohlídek byste však měli k zubnímu lékaři zajít také vždy, když si všimnete některého z následujících příznaků:

• bolák na rtu, dásni nebo uvnitř úst, který snadno krvácí a nehojí se;
• boulička nebo ztluštění tváře, které cítíte při dotyku jazykem;
• ztráta citu nebo znecitlivění v jakékoli části úst;
• bílé nebo červené skvrny na dásních, na jazyku nebo uvnitř úst;
• obtížné žvýkání nebo polykání jídla;
• bolestivost nebo neobjasněná bolest v ústech nebo pocit, že se vám něco zachytilo v krku, aniž byste znali příčinu;
• otok čelisti, který způsobuje, že zubní protézy nesprávně dosedají;
• změna hlasu.

Obrázek rakoviny dásní

Zde můžete vidět, jak vypadá rakovina dásní.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Stuwo