Jak obnovit dásně


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zdraví

Zveřejněno dne 24.11.2017


Parodontologie je stomatologická disciplína, která má v prvé řadě za úkol léčit parodont a zabránit předčasné ztrátě zubů kvůli parodontálním nemocím. Parodontopatie je v rámci stomatologie poměrně mladou vědeckou disciplínou. Díky moderním výzkumným metodám a novým diagnostickým možnostem je možné s větší jistotou určit příčiny vzniku onemocnění dásní a vzájemně rozlišit jeho různé formy a volit adekvátní způsob léčby.

Ústup dásní

K ústupu dásní dochází na základě nezánětlivých nebo zánětlivých onemocnění parodontu (dásní).

Příčiny

Mezi nezánětlivá onemocnění dásní se řadí veškeré plakem nezpůsobené změny parodontu. To znamená poškození parodontu chemickými či mechanickými prostředky, hypertrofie parodontu způsobená hormonálními změnami nebo léky, nekrotické změny vzniklé při celkových onemocněních a řada dalších. Do skupiny nezánětlivých parodontopatií, se řadí rovněž takzvané atrofické změny parodontu – obnažené krčky zubů.

K zánětlivým parodontopatiím patří gingivitida, postihující více než 80 % populace, a parodontitida, kterou trpí přes 30 % lidí starších 35 let. Kvůli širokému rozšíření v populaci a závažnosti z pohledu praktického zubního lékaře i nemocného je těmto problémům věnována hlavní pozornost.

Léčba těchto onemocnění je časově a ekonomicky náročná, závislá také na typu postižení, spolupráci pacienta a jeho ekonomických možnostech.

Za postižení parodontu jsou odpovědné určité druhy mikroorganismů, takzvané parodontální patogeny. V závislosti na tom, jaké bakteriální druhy a v jakém množství jsou přítomny v plaku a jak na tuto přítomnost reaguje imunitní systémem, dochází k výsledné destrukci parodontu.

Na vznik gingivitidy a parodontitidy má kromě plaku a dalších faktorů vliv i imunitní systém. Dříve se předpokládalo, že je za vznik parodontitidy odpovědný pouze zubní plak. Tuto představu relativizuje pojetí multifaktoriální příčiny vzniku parodontopatií. Destrukce parodontu (závěsného aparátu zubů) je dnes některými vědci posuzována jako přehnaná reakce organismu na přítomnost bakterií. Imunitní systém má rozvinuté určité toleranční mechanismy. Jejich úkolem je nenapadat a neničit bakterie, které se v ústní dutině přirozeně vyskytují a jsou užitečné, a naopak likvidovat ty druhy bakterií, které jsou pro organismus nebezpečné. U hlubokých parodontálních chobotů, které obsahují velké množství škodlivých mikroorganismů, může docházet k masivním nadměrným obranným reakcím, které vedou k destrukci celého závěsného aparátu zubů. Tyto nové poznatky ovšem v žádném případě nesnižují význam pravidelného a důkladného odstraňování plaku v rámci domácí péče, právě naopak!

Onemocnění dásní poměrně zřídka postihuje děti a mladistvé. Pokud ano, je nejčastější příčinou nedostatečná ústní hygiena, ale u těžších forem parodontitidy dětí a mladistvých se pravděpodobně jedná o systémové onemocnění, poruchu imunity a užívání léků.

Obnova

Obnova, respektive v tomto případě léčba onemocnění, je časově a ekonomicky náročná, závislá také na typu postižení, spolupráci pacienta a jeho ekonomických možnostech. Provádění ústní hygieny může ve většině případů zabránit obávaným následkům parodontitidy, ke kterým patří nevratné poškození tkání závěsného aparátu zubů, destrukce kosti alveolu a ztráta zubů či celého chrupu.


Černé dásně

Dáseň je tkáň, která pokrývá povrch alveolární kosti (část čelisti), oblast krčku zubu a vyplňuje mezizubní prostor – jednoduše řečeno je připojena ke kosti a k zubu. Obecně je zdravá dáseň světle růžová a má tužší konzistenci, ale barevně se může měnit vlivem individuální pigmentace (hnědá až černá), počtem cév a podobně. Její vnější povrch připomíná svou strukturou pomerančovou kůru, protože je pokrytý dlaždicovitým, rohovatícím se epitelem. Šířka připojení (pevné gingivy) je u zdravé dásně od dvou do deseti milimetrů a tato šířka může být u každého zubu odlišná. V případě, že pevná gingiva je slabší než dva milimetry, jedná se o patologickou, tedy nezdravou šířku.

Tvar zdravé dásně v mezizubí závisí na šířce mezizubního prostoru, vždy ale tvoří trojúhelník a vyplňuje celý mezizubní prostor. Základna trojúhelníku je pod bodem kontaktu zubů a jeho vrchol, který má tvar ostrého hrotu, přesahuje nad bod kontaktu zubů. Pokud je dáseň v zánětu, hrot trojúhelníku je tupý, zvětšený anebo kráterovitý.

Příčiny

Zdravotní stav dásně se určuje posouzením čtyř charakteristik: barvou, tvarem, strukturou a konzistencí. Zánět dásní vzniká drážděním biofilmu plaku a taková dáseň je pak lesklá, opuchlá a zvětšuje svůj objem. Otok postupuje směrem od krčku zubu k jeho kousací ploše. Žlábek okolo zubu se otokem zvětšuje a dáseň se od zubu odtahuje. Takový stav se označuje jako nepravý parodontální chobot (někdy také kapsa). Jasně červená dáseň signalizuje akutní zánět a tmavočervená až cyanotická barva zase zánět chronický. Při zánětu se také ztrácí tuhost dásně, při dotyku cítíme její měkkost a silné překrvení. Dáseň v zánětu na dotyk krvácí, případně krvácí spontánně (tedy bez dotyku).

Úroveň změn při zánětu dásní závisí na délce dráždění plakem. Lehký, začínající zánět vzniká přibližně po 2 až 14 dnech neodstraňování plaku. Zpočátku se zánět projevuje pouze mírným zvětšením dásně, jejím krvácením na podráždění a dáseň také tmavne, protože je více prokrvená. Po 14 dnech začíná být povrch dásně lesklý a napjatý. Po dvou až třech týdnech, kdy již hovoříme o středním zánětu, je dáseň červená, opuchlá a krvácí, ať už na podnět nebo spontánně, povrch je lesklý a hladký. Pokud se biofilm plaku neodstraní, dráždění plakem přetrvá a problém se zhoršuje, v takovém případě již hovoří o těžkém stupni zánětu. Dáseň je tmavočervená až cyanotická, krvácí a parodontální choboty dosahují hloubky 3 mm a více.

Obnova

Nejde o zděděný problém, dědičnost nemá se zánětem dásní příliš společného a je jen velmi vzácným faktorem vzniku tohoto onemocnění. Navzdory pověrám je totiž možné udržet zdravé dásně a zuby po celý život, stačí být důsledný v ústní hygieně, pravidelně spolupracovat s dentální hygienistkou a zubařem.


Odchlípení dásně

Odchlípení dásně vede k tvorbě parodontálního chobotu. Parodontální chobot (kapsa) je projevem onemocnění parodontu a může se vyskytovat pouze u jednoho zubu. Obvykle se nachází vícečetně v důsledku chronické parodontitidy, která je nejčastější příčinou vzniku chobotů. Je charakterizován prohloubením gingiválního sulku podmíněním ztrátou attachmentu v oblasti krčku a kořene zubu, v důsledku čehož se rozšiřuje štěrbinovitý prostor mezi dásní a zubem.

Sondovatelná hloubka chobotu je fyziologická do 3,5 mm. Je-li chobot hlubší, je patologický.

Povrch kořene v oblasti parodontálního chobotu je pokryt bakteriemi, toxiny a pozměněným infikovaným cementem. Gingivální stěna chobotu je pokryta nerohovějícím dlaždicobuněčným epitelem, subepiteliální vrstva je infiltrována leukocyty. Dno chobotu je tvořeno zúženou vrstvou spojovacího epitelu (oproti zdravému). Obsahem chobotu je subgingivální kámen, subgingivální plak, odloučené epitelie, mikroby, leukocyty, hnis, granulační tkáň.

Příčiny

Chobot je místo, kde žijí bakterie produkující toxiny, čímž způsobují odchlípnutí parodontu a následný zánět.

Obnova

Ošetřuje se v rámci léčby parodontitidy konzervativně výplachy, masážemi nebo chirurgicky kyretáží chobotu a kořene, excisí změněných tkání, nejdůležitější je však prevence odstranění zevních příčin, to je zubního kamene, špatných výplní a protetických prací, dokonalá ústní hygiena, poučení a motivace pacienta. Zubní kámen je zmineralizovaný zubní povlak, který jako rezervoár infekce udržuje parodontózu v aktivitě. Vyskytuje se jak nad okrajem, tak i pod okrajem dásně, v parodontálních kapsách. Zubní kámen je odstranitelný pouze speciálními nástroji a ultrazvukem, nikoliv zubním kartáčkem. K chirurgické terapii se přistupuje tehdy, nemá-li konzervativní léčba potřebný efekt, tedy zejména v pokročilých stadiích onemocnění. Chirurgický postup umožňuje například odstranit zubní kámen z míst, která jsou jinak nepřístupná – hluboké parodontální choboty nereagující na konzervativní léčbu.


Odhalené zubní krčky

Odhalené zubní krčky vznikají na základě atrofie parodontu, což se projevuje gingiválními recesy. Je to proces nezánětlivý. Jde vlastně o úbytek dásně u jednoho či více zubů ve viditelné oblasti chrupu, což ruší hlavně esteticky. Navíc krčky mohou být nadměrně citlivé.

Příčiny

Příčinou je atrofie parodontu, což se projevuje gingiválními recesy. Je to proces nezánětlivý. Citlivé zubní krčky vznikají po obnažení zuboviny v důsledku parodontózy nebo i nevhodné techniky čištění zubů, používáním příliš tvrdého zubního kartáčku a abrazivních zubních past. Úbytek zuboviny také mohou způsobit žaludeční kyseliny při chronickém zvracení. Obnažené citlivé zubní krčky pak bolestivě reagují na různé chemické podněty, jako jsou sladké, kyselé, chladné či teplé potraviny. Citlivost krčků bývá patrná i z fyzikálních podnětů, například prouděním vzduchu při otevřených ústech. Pokud se již pacient s těmito obtížemi potýká, je dobré omezit především konzumaci sladkých a kyselých potravin, které chemicky naleptávají dentin zubu.

Obnova

Tyto defekty se úspěšně řeší chirurgicky pomocí volných tkáňových štěpů, kdy se dáseň stahuje zpět a krček zubu je opět zakryt. Zjednodušeně to lze nazvat krytí krčků. Zákrok není pro pacienta nijak náročný, provádí se v místním znecitlivění a trvá cca 1 hodinu.

Obnažené krčky jsou nejčastější příčinou zvýšené citlivosti zubů. Účinným řešením je používat měkký zubní kartáček a zubní pastu na obnažené krčky. Zubní pasta na odhalené krčky obsahuje látky, které uzavírají dentinové kanálky, čímž snižují citlivost zubů na teplé a studené. Zároveň je potřeba osvojit si správnou techniku čištění zubů a používat mezizubní kartáčky.

Určitou úlevu přináší i vyplachování úst vodou po konzumaci chemicky dráždivé potravy.

Na trhu existuje několik přípravků, které by měly citlivost zubů snížit. Jsou to různé speciální zubní pasty, gely nebo ústní vody. Důležité je s obtížemi citlivých zubní krčků navštívit zubního lékaře, který přesně stanoví léčbu. V nejlehčích případech doporučí používání zubní pasty či ústní vody obsahující látky, jako je novamin, chlorid stroncia nebo fluoridy, v dalším stadiu pomůže potírání fluoridem cínatým či monooxalátem draselným, v horším případě se aplikuje dentinový bond či sklopolyalkenoát, další možností je zhotovení krčkové výplně například z kompozitu. Konečnou možností vyřešení citlivosti zubního krčku je endodontické ošetření, tedy devitalizace zubu.

Citlivým zubům také ulevíte pravidelným a šetrným používáním zubní pasty na obnažené krčky. Rovněž je vhodná ústní voda na odhalené krčky. Veškeré tyto pomůcky jsou dostupné v lékárně.


Parodontóza

Pokud vám krvácí dáseň během čištění zubů nebo máte nějaké „viklavé zuby“, jistě trpíte parodontózou, lidově nesprávně nazývanou paradentóza. Parodontóza je velmi rozšířená nemoc, ale nejméně ošetřovaná, protože je obvykle nebolestivá a šíří se pomalu. Většinou jsou její následky pro pacienta patrné až v pozdním stadiu.

Příčiny

Příčinou této nemoci jsou bakterie pobývající v plaku v dutině ústní. Nevhodné či nesprávné čištění zubů podporuje rozmnožení bakterií a plaku, což může vést k zánětu dásně. Pokud se tento stav nevyléčí, následuje úbytek kosti v okolí zubů, který později může končit ztrátou viklavých zubů. Po celou dobu léčby se musí pacient obrnit trpělivostí, protože léčba není nikdy tak rychlá a jednoduchá, jak by si přál. Cílem celé léčby je zastavit postup destrukce parodontu. Je potřeba si uvědomit, že největší díl práce musí opravdu udělat pacient sám.

Obnova

Obnova spočívá v řešení v počátečním stadiu a je jednoduchá, ale vyžaduje jak pečlivost a profesionalitu od odborníka, tak silnou vůli s velkými změnami hygienických zvyků od pacienta. Dobrá spolupráce mezi pacientem a odborníkem je klíčem k vítězství nad touto nemocí. Pokročilý stav parodontózy někdy vyžaduje chirurgické výkony, aby se mohl zcela vyloučit zánět či infekce.

Důsledky po vyléčení parodontálních problémů mohou být patrné a některé případy se musejí ještě řešit chirurgicky, aby se obnovily ztracené tkáně. Pokud je třeba obnovit kost, nejčastějšími technikami jsou kostní štěp nebo řízená kostní regenerace. Různé techniky plastické parodontální chirurgie a volné štěpy měkkých tkaní se provádějí v případech, kde se musí obnovit dáseň.

Cílem základního ošetření je stabilizace hygienických návyků a zastavení postupující destrukce parodontu, což je proces trvající několik měsíců. Skládá se z opakovaných návštěv dentální hygienistky a kontrol u lékaře.

Základním léčebným opatřením je redukce množství zubního plaku v ústní dutině. Nastolení dokonalé ústní hygieny je základním protizánětlivým a protiinfekčním opatřením. Bez ní není žádná naděje na léčebný úspěch.

Léčba parodontitidy se skládá z několika fází.


Obnova dásní - hygienická fáze

Nejdříve je naprosto nutné zajistit trvalou a dokonale prováděnou ústní hygienu. Perfektní hygiena je pracná, ale opravdu nutná. Dentální hygienistka provede úvodní vyšetření, vybere správnou techniku čištění zubů a mezizubních prostor vhodnou pro konkrétního pacienta, vybere vhodné pomůcky dentální hygieny a naučí pacienta tyto pomůcky správným způsobem používat. V této fázi se také dokonale odstraní zubní kámen. K odstranění zubního kamene se používají tradiční ruční nástroje zpravidla v kombinaci s ultrazvukovým odstraňovačem zubního kamene. V ordinaci dentální hygienistky zahrnuje tato fáze zpravidla 3 návštěvy. Současně zubní lékař odstraní zuby, které již není možné zachránit, a eliminuje všechny další faktory, které mechanicky poškozují dásně, to znamená, že vymění staré a nevyhovující výplně nebo korunky, odstraní hrany zubních náhrad a podobně. Pochopitelně je nutno ošetřit všechny nalezené zubní kazy, v nichž se drží bakterie. Odstranění příčin zánětu je vhodné podpořit i léčbou vnějších příznaků. Zánětlivě prosáklé, masivně krvácející dásně pomůže pomoci zklidnit vhodné složení zubní pasty a léčivé ústní vody.

V této fázi je také nutné provést vyrovnání skusu – vyloučení přetěžování některých úseků chrupu.


Fáze konzervativního ošetření parodontu

Konzervativní ošetření parodontu zahrnuje vyčištění a ohlazení povrchu kořene pod okrajem dásně a následné přihojení poškozené dásně k zubu. To se provádí buď tradičními technikami pomocí speciálních ručních nástrojů (kyret) nebo s pomocí moderních ultrazvukových a laserových technologií. Klasickou kyretáž nebo deep scaling (hluboké čištění) provádí většinou dentální hygienistka nebo lékař-parodontolog. Ošetření je časově náročnější a většinou se provádí ve dvou návštěvách, mezi nimiž by nemělo uplynout 48 hodin (lépe 24 hodin). Při delším intervalu dochází k reinfekci dříve ošetřených míst. Ošetření se provádí v místní anestezii, po jejímž odeznění se může projevit citlivost ošetřených zubů a dásní. Ta většinou do druhého dne mizí. Vzniklou citlivost může pacient tlumit pomocí analgetik (Aulin, Ibalgin, Ataralgin a podobně).

V současné době rozvoje nových technologií je možné toto ošetření zajistit v nedávné době vyvinutým ultrazvukovým systémem Vector. Vector eliminuje bakterie způsobující onemocnění, stejně jako plak, konkrementy a endotoxiny. Používá různé tvary nástrojů z rozličných materiálů a suspenze s leštícím a brusným účinkem. Speciálními koncovkami se šetrně čistí citlivé kořeny zubů. A to jemně, bez nutnosti mechanického škrábání a broušení povrchu kořenů, jako je tomu při použití klasických ručních nástrojů. Ošetření Vectorem je příjemnější, je proto pacienty lépe snášeno. V budoucnu se bude i zde zřejmě prosazovat využití laseru, který je na rozdíl od kyret schopen ošetřit i měkké tkáně a spodní část parodontálních chobotů. Jeho použití v budoucnosti podstatně zlepší hojení tkání, zvýší likvidaci infekce a sníží potřebu chirurgické léčby parodontitidy.


Fáze hojení ošetřených tkání

V této fázi, která trvá přibližně 2–3 měsíce, pacient provádí co nejdokonalejší ústní hygienu technikou, kterou ho naučila dentální hygienistka. Tato fáze je zakončena kontrolním parodontologickým vyšetřením, při kterém jsou proměřeny hloubky parodontálních chobotů, stanoveny parodontologické indexy a zhodnocen stav zhojení parodontálních tkání. Výsledek vyšetření rozhodne o dalším postupu léčby. Pacienti, u nichž je parodont po předchozím konzervativním ošetření zhojen a zároveň je jejich každodenně prováděná ústní hygiena na dobré úrovni, jsou zařazeni do „recall systému“, tedy fáze podpůrné a udržovací léčby.

Druhou skupinu tvoří pacienti, jejichž domácí péče o chrup je na dobré úrovni, a přesto parodont není zcela zhojen. Ti jsou většinou směřováni k chirurgické fázi léčby, prováděné specialisty v oboru parodontologie.

A poslední skupina je složena z pacientů, jejichž parodont není dostatečně zhojen a zároveň jejich domácí péče o chrup a úroveň ústní hygieny není uspokojivá. To znamená, že přicházejí s nánosy zubního plaku a kamene, s krvácejícími dásněmi, nebo dokonce s hnisajícími defekty. Tito pacienti jsou zařazeni zpět na začátek do hygienické fáze.


Chirurgická fáze léčby parodontitidy

K chirurgickému způsobu léčby parodonitidy u specialistů v oboru parodontologie jsou vhodní pouze ti pacienti, u nichž došlo po konzervativním ošetření parodontu k určitému zlepšení, ale nedošlo k vyřešení problému. Základní podmínkou je dokonale prováděná ústní hygiena. Pomocí operačních postupů se eliminují zbylé parodontální choboty. Upravuje se kostní tkáň poškozená zánětem. Obnovují se anatomické poměry na parodontálních tkáních tak, aby tyto tkáně mohly plně obnovit svou funkci. Moderní chirurgické postupy umožňují nahradit poškozené tkáně závěsného aparátu pomocí řízené tkáňové regenerace. A to často i u zubů, které byly před několika málo lety jednoznačně určeny k extrakci. K tomu se používají takzvané biomateriály, a to buď heterogenního původu (například z hovězí chrupavky), nebo alloplastického původu (na bázi vápenatých minerálů). Po umístění takovéhoto materiálu do parodontálního kostního defektu a sešití měkké tkáně dojde v průběhu 6–9 měsíců k postupnému vstřebávání materiálu organismem a k jeho nahrazení nově vytvářenou kostní tkání. Tímto způsobem lze řešit i velmi pokročilou ztrátu kostní tkáně a udržet tak ve funkci řadu zubů určených ještě nedávno k odstranění. Samozřejmě že tento způsob ošetření není zcela univerzální a jeho vhodnost pro konkrétního pacienta je třeba pečlivě zvážit vždy po dokonalém klinickém a rentgenovém vyšetření. Obecnou nevýhodou chirurgických postupů ošetření parodontitidy je úbytek měkkých tkání parodontu, tedy stav, kdy dochází k ústupu dásní a obnažení krčků zubů. Nelze tomu žádným způsobem zabránit, výkony řízené tkáňové regenerace jsou pouze schopny do jisté míry tento jev omezit. Po provedeném chirurgickém výkonu nebo i několika výkonech následuje opět fáze hojení. U řízené tkáňové regenerace trvá tato fáze přibližně 9 měsíců, u ostatních operací zpravidla 3 měsíce. Pak následuje vybělení zubů (pokud má o to pacient zájem) a opět kontrolní vyšetření stavu parodontu, což znovu pacienty rozdělí. Ti, kteří už nepotřebují žádné jiné ošetření, jsou zařazeni do fáze udržovací a podpůrné léčby. Pacienti, kteří potřebují další ošetření, jsou zařazeni do fáze rekonstrukce chrupu.


Rekonstrukční fáze

Cílem rekonstrukční fáze je obnovení funkce chrupu a estetiky. Zhotovují se korunky, můstky, eventuálně se provádí i ortodontické ošetření (rovnání zubů), zavádí se implantáty nebo se zhotovují silikonové gingivální epitézy (umělá náhrada dásní, které po léčbě ustoupily).

Recall fáze – udržovací a podpůrná léčba

Cílem této fáze je udržení dosaženého stavu parodontu, zabránění dalšímu postupu nemoci tak, aby chrup pacienta vydržel ve funkčním stavu po co možná nejdelší dobu. Základní podmínkou úspěchu v této fázi léčby je zase naprosto dokonalá domácí péče. Tato fáze trvá po celou dobu, po kterou si pacient přeje udržet vlastní zuby v dobrém stavu. Skládá se z opakovaných kontrolních vyšetření v intervalu 3–6 měsíců a ošetření u dentální hygienistky a zubního lékaře. Během opakovaných návštěv se sleduje stav ústní hygieny a parodontu, postup onemocnění, provádí se hloubkové čištění měkkých povlaků a odstraňování zubního kamene, které se i přes dokonalou hygienu v ústech vždy tvoří. A to nejvíce na místech obtížně přístupných čištění zubů – na místech se stěsnáním zubů, v okolí a pod protetickými pracemi, v okolí implantátů a ústí slinných žláz.

Léčba parodontitidy je dlouhodobý a složitý proces, při němž hraje zcela zásadní roli sám pacient, respektive jeho schopnost dokonale provádět hygienu dutiny ústní a spolupracovat při léčbě (včetně omezení či zanechání kouření). Právě pacient sám se rozhodující mírou podílí na (ne)úspěšnosti léčby. Úkolem lékaře a dentální hygienistky je provést pacienta úskalím této léčby a svým přístupem, zákroky a výkony vytvořit podmínky pro dobrou domácí péči. Hodnocení výsledků úspěšnosti léčby vychází z klinických a rentgenových vyšetření. Za úspěch léčby se považuje takzvaný stabilizovaný stav. To znamená, že níže uvedené nálezy byly zjištěny opakovaně v průběhu více kontrolních vyšetření:

  • hloubka sondovaných parodontálních chobotů by neměla převyšovat 3 mm;
  • po sondování by se neměly projevit známky krvácení;
  • zuby jsou ve funkčním stavu a v přijatelné estetice;
  • pacient je schopen udržovat dokonalou ústní hygienu;
  • rentgenové vyšetření opakovaně v intervalu minimálně 2 let neprokazuje progresivní ztrátu kostní tkáně.

Pro celou dobu léčby se musí pacient obrnit trpělivostí, protože léčba není nikdy tak rychlá a jednoduchá, jak by si přál. Cílem celé léčby je zastavit postup destrukce parodontu a odstranění jejích následků. Je potřeba si uvědomit, že největší díl práce musí opravdu udělat pacient sám! I ve fázi recallu jsou vhodné častější návštěvy a kontroly u stomatologa a dentální hygienistky než v půlročním intervalu.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Own

odkaz na článek

. Jak obnovit dásně [online]. ČeskýPřehled.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 10 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
dásně parodont onemocnění gingivitida krčky výplň pasty léčba hygiena zub dáseň kost pasta voda novamin nástroje materiál čištění kontrola