Jak probíhá ozařování prsu


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zdraví

Zveřejněno dne 21.10.2018


Součástí léčby po operaci prsu pro zhoubný nádor je i ozařování. Ozařování vždy probíhá při hlubokém nádechu. Díky tomu se zvětší vzdálenost mezi léčenou tkání a srdcem, takže na tomto životně důležitém orgánu poté nezanechává léčba zářením tolik následků. Metoda je vhodná pro ženy, u nichž lékaři diagnostikovali karcinom v levém prsu.

Délka ozařování prsu

Délka ozařování prsu je individuální. Ozařování probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování.

Ozařování nádoru je jednou z nejstarších onkologických léčebných technik. Působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože samo o sobě není schopné rakovinu vyléčit.

Radioterapie se indikuje:

  • po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy);
  • u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně);
  • vždy při zasažení podpažních uzlin;
  • ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.

Jak probíhá ozařování

Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk.

Lokalizace pacientky a přístroje

V prvním kroku se nastaví vhodná poloha ozařovacího přístroje vzhledem k poloze pacientky. Poloha pacientky musí být fixovaná (používají se různé pomůcky) a reprodukovatelná, to znamená pro každé jednotlivé ozařování vždy stejná. K lokalizaci ozařovacího přístroje se používá simulátor, který věrně napodobuje skutečný přístroj a umožňuje nastavit podmínky pro správné zaměření ozařování. Výstupem jsou značky zakreslené na tělo pacientky.

Lokalizační CT

Druhým krokem je lokalizační vyšetření počítačovým tomografem. Nejprve se zhotoví snímky hrudní stěny či prsu v ozařovací poloze a potom podle nich lékař na speciálním počítači zakreslí cíl a fyzik spočítá rozložení ozařovacích polí a ozařovací časy.

Simulace ozařování

Poslední přípravnou procedurou je „ozáření nanečisto“, tedy pomocí simulátoru. Cílem je kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle nichž se ozařuje.


Průběh ozařování

Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozdělí do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.

Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá. Radioterapie je nejpřísněji kontrolovanou léčebnou metodou v medicíně vůbec. Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly. Každé pracoviště provozující radioterapii je pod permanentním dohledem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.


Brachyterapie

Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také brachyterapie, což je ozařování ze zářičů zavedených přímo do operovaného místa, do ložiska nádoru. Nevýhodou je, že jde vlastně o malý operační výkon, obrovskou výhodou je ale možnost aplikace velmi vysoké dávky záření přímo do oblasti nádoru bez rizika poškození okolí. Brachyterapie se používá po částečné operaci prsu. Záření se do prsu přivádí pomocí dutých jehel, výkon trvá řádově desítky minut a neopakuje se. Kosmetický efekt je lepší než při zevním ozařování.

Kontrola (ne)ozáření srdce je důležitou součástí tvorby ozařovacího plánu. Radioterapie se připravuje pomocí CT vyšetření, na kterém je dobře vidět umístění srdce. Díky němu lze záření zacílit tak, aby procházelo jen prsem a srdce co nejvíce minulo. U většiny žen v případě použití moderních urychlovačů je dávka záření v oblasti srdce tak malá, že nepředstavuje žádné riziko. U menší části je ale srdce blízko u prsu a část záření jím prochází. V takovém případě lze použít ozařování v nádechu, pomocí kterého se srdce opět dostane do bezpečné vzdálenosti. A protože se ozařuje pouze v nádechu, urychlovač se opakovaně vypíná a spouští. Nádech (polohu hrudníku) kontroluje speciální snímací zařízení položené na hrudníku.


Stereotaktická radioterapie

Pokud dojde k rozvoji metastáz, je hlavní léčebnou metodou chemoterapie, hormonální léčba, ve vybraných případech i biologická léčba. V určitých situacích se však dá při léčbě metastáz použít i speciální metoda ozařování, takzvaná stereotaktická radioterapie. Spočívá v extrémně přesném dodání velmi vysoké dávky záření do nádorového ložiska s cílem jeho úplného zničení. K léčbě se používá speciální ozařovací přístroj (gama nůž, CyberKnife, stereotaktický lineární urychlovač).

Indikace stereotaktické radioterapie:

  • jaterní, plicní, kostní či mozkové metastázy;
  • maximálně tři metastatická ložiska;
  • omezená velikost ložisek (orientačně do 3 cm);
  • výborný celkový stav pacientky.
Stereotaktická radioterapie je soustředěna do několika málo specializovaných center:
  • Nemocnice Na Homolce (gama nůž, mozkové metastázy);
  • Fakultní nemocnice Ostrava (CyberKnife, jaterní, plicní, kostní, mozkové metastázy);
  • Masarykův onkologický ústav (lineární urychlovač, jaterní, plicní, mozkové metastázy);
  • Komplexní onkologické centrum Pardubického kraje (mozkové, plicní a jaterní metastázy).

Nový postup radioterapie výrazně snižuje riziko poškození srdce a tím pádem také výskyt možných zdravotních následků, například infarktu v důsledku poškození srdeční svaloviny zářením. Metoda je velmi jednoduchá. Lékaři doporučují ženám, aby zadržely dech na 15 až 20 vteřin.

K šetrnějšímu ozařování napomáhá speciální přístroj, který sleduje, zda se léčená žena již nadechla a zadržela dech. V takovém případě pak spustí ozařovací dávku. Pacientka je rovněž o zbývající době dávky informována díky brýlím s displeji. Do sluchátek, které má nasazeny, jí pak zdravotnický personál dává další případné pokyny.

Metodu běžně používají ve Velké Británii. Právě zde se s ní seznámili i čeští lékaři. Ozařování je doporučováno v případech, kdy dochází k částečnému nebo úplnému odstranění prsu nebo také v případě, že se rakovina rozšířila do lymfatických uzlin. Při ozařování je často ozářena hrudní stěna, mízní uzliny v podpaží, podél klíční a hrudní kosti.

Další možností je protonová léčba. Protonová léčba je přesná a šetrná metoda léčby rakoviny prsu s minimálními vedlejšími účinky. Umožňuje přesné zacílení protonového paprsku a vynikající pokrytí ozařované oblasti. Zároveň také umožňuje snížit ozáření okolních tkání, zejména srdce a plic. Významně tak snižuje vznik vedlejších nežádoucích účinků, jako je infarkt, srdeční problémy, rozvoj plicní fibrózy.


Nežádoucí účinky

Radioterapie má v rámci komplexní léčby rakoviny prsu své nezastupitelné místo, protože prokazatelně snižuje výskyt návratu onemocnění po částečných výkonech na prsu a tím přímo ovlivňuje kvalitu dalšího života pacientek. Ozařování je ale prakticky vždy spojeno s nežádoucími účinky, které přicházejí časně. To jsou následky ozařování prsu, které se objevují během léčby a které nepředstavují zásadní problém, protože je lze předvídat a reagovat na ně. Pozdní nežádoucí účinky se objevují v průběhu měsíců a let a velmi pozdní nežádoucí účinky vznikají v horizontu desítek let. U pacientů s rakovinou prsu jsou zásadními nežádoucími účinky poškození srdce (kardiotoxicita), poškození plic (pneumotoxicita) a zvýšení rizika vzniku sekundárních nádorů.

V případě rakoviny v levém prsu přináší metoda ozařování vyšší riziko ozáření srdce z důvodu jeho anatomické blízkosti. Protonová terapie minimalizuje riziko ozáření tohoto důležitého orgánu a snižuje tak riziko vzniku vedlejších nežádoucích účinků na kardiovaskulární nebo dýchací systém. Kardiotoxicita se může projevit v horizontu několika let jako srdeční selhání, arytmie, hypertenze, srdeční infarkt a podobně.


Zkušenosti pacientů s ozařováním prsu

Podle registru žilo v republice na konci roku 2015 bezmála 541 600 pacientek a pacientů, kteří se z rakoviny vyléčili či se ještě léčili. Nemocných každý rok přibývá, úmrtnost se ale snižuje. Roste tak počet těch, kteří boj s karcinomem zvládnou. Úmrtnost je stabilizovaná, u některých diagnóz výrazně klesá. Přibývá těch, kteří mají s nádorem zkušenost. Mezi lety 2011 a 2015 nových pacientů přibylo ročně v průměru o 1,9 procenta, úmrtnost průměrně klesla o 0,7 procenta. Počet těch, kteří s nemocí úspěšně bojovali, se každý rok zvedal průměrně o 3,9 procenta.

Radioterapie je lokální léčba, takže vedlejší účinky se projevují pouze v místech, která byla ozářena. Některé začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.

Nejčastější vedlejší účinky:

  • Zarudnutí ozařované kůže: Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, tedy pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se. Máte-li po ozařování zarudlou kůži, která svědí a pálí, ošetřete ji neparfémovanou mastí s kalciem a panthenolem, měsíčkovou mastí nebo nesoleným vepřovým sádlem. Mokvající kůži ale mastnota neprospívá, potřebuje vzduch. Noste tedy volné oblečení z bavlny, neberte si podprsenku a mokvající kůži častěji sprchujte, vysušujte a dezinfikujte, například genciánovou violetí.
  • Podráždění srdečního svalu: K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce. Je-li nádor v levém prsu, projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic, je v dnešní době minimální.
  • Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně: Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.
  • Lymfedém: Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.
Dobré rady:
  • Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.
  • Zázvorový čaj může ulevit při nevolnosti, která bývá nežádoucím vedlejším účinkem chemoterapie i ozařování.
  • Nezůstávejte sama, nebojte se požádat svoje blízké o pomoc.
  • Říct, nebo neříct pravdu? Je moc těžké bojovat s větrnými mlýny, když u toho člověk prožívá bolest, nevolnost a oslabení po léčbě.
  • Potřebujete klid! Je to jistě pravdivý výrok a v nejhorších chvílích po chemoterapiích samozřejmý, ale nenechte blízké se v těchto slovech utopit!
  • Handicap? No a co! Máte nějaký handicap? Tak si s tím nelamte hlavu! Hlavně neseďte doma a nestraňte se lidí kolem sebe!
  • Důvěra je jedním z nejvýznamnějších, ale i nejkomplexnějších fenoménů lidské psychiky.
  • Jak se stavět k emocím ostatních? Je to sice zvláštní, ale často se stává, že ten, kdo má rakovinu, má více problémů s emocemi ostatních (členů rodiny, přátel) než se svými vlastními.
  • Nebojte se mluvit o rakovině prsu. Prakticky každý, kdo je konfrontován s diagnózou „rakovina“, je psychicky otřesen a tuto ránu musí zpracovat.
  • Sdělení diagnózy. Po tom, co jsme se ji žena sama dozví, přichází těžký moment, jak to říci rodině a přátelům. Většinou nemá ani ponětí, jak začít.
  • Zdravý citový život. Pro zdravý citový život člověka je důležité uvědomit si rozmanitost a intenzitu svých pocitů a také se naučit se s nimi ztotožňovat.
  • Ztráta zaměstnání a výdělku. Práce je nepochybně něco víc než zdroj výdělku. Pro mnohé je zaměstnání zdrojem sociálních kontaktů, uvědomění si vlastní hodnoty a důležitosti, žena má pocit, že se s ní počítá a že je užitečná pro společnost.
  • Investujte do svých kostí po ozařování – kupte si podpůrné prostředky.

Ozařování a alkohol

Alkohol zvyšuje u žen po rakovině prsu riziko vzniku nádoru v druhém prsu. Takové závěry přinesla studie amerických vědců. Lékaři zkoumali vliv rizikových faktorů na vznik rakoviny prsu u žen, u nichž se toto onemocnění v jednom prsu již objevilo. Ve své studii se zaměřili na působení kouření a alkoholu. Lékaři zkoumali, jaký vliv mají konzumace alkoholu a kouření cigaret na vznik rakoviny v druhém prsu. Zjistili, že riziko stoupá o 30 % u žen, které během svého života pily alkohol. Dlouhodobá konzumace se ukázala jako vysoce riziková pro vznik druhostranného (kontralaterálního) nádoru. U kouření se souvislost se vznikem dalšího nádoru neprokázala.

Vědci dodávají, že je třeba provést další studie, které upřesní podmínky, za kterých další rakovina prsu vzniká. Upozorňují na vliv genetiky, rasy a okolních vlivů. Alkohol však zůstává bezesporu významným rizikovým faktorem a právě u žen s proběhlou nebo probíhající rakovinou prsu by měla být jeho konzumace minimální.

Již dříve bylo zjištěno, že i mírné pití alkoholu zvyšuje riziko rakoviny prsu. Zajímavostí je, že mezi různými druhy alkoholu (vínem, pivem nebo koktejly) zřejmě neexistují rozdíly. Předpokládá se, že mechanismus spočívá v ovlivnění hladin a metabolismu hormonu estrogenu alkoholem. Riziko je v tomto smyslu dále umocněno například náhradní estrogenovou terapií u žen v přechodu. Ukazuje se, že i relativně malé množství alkoholu zvyšuje riziko vzniku rakoviny u žen. A u žen s rakovinou prsu navíc hrozí rozvoj dalšího nádoru prsu. Proto je nutné, aby byly ženy dobře informovány a mohly se zodpovědně rozhodnout, kolik alkoholu budou pít. Čím nižší bude množství konzumovaného alkoholu, tím nižší bude jejich riziko vzniku rakoviny.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Welch

odkaz na článek

. Jak probíhá ozařování prsu [online]. ČeskýPřehled.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 23 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
rakovina prs radioterapie onemocnění buňky srdce nádech přístroje brachyterapie kontrola centrum kůže sval tkáň alkohol