Lidská noha


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zdraví

Zveřejněno dne 19.10.2017


Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.

Anatomie nohy = dolní končetiny

Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolní končetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.


Lidská noha - popis

Noha člověka se skládá v podstatě ze dvou hlavních částí, a to dolní končetiny tvořené stehnem, lýtkem a holení; a nohy, která se skládá z chodidla a nártu.

Dolní končetina

a) kosti

Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).

Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.

b) svaly

Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.

Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris)sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).

I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).

c) klouby a vazy

Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae)kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný a také je spojen s postranními vazy, zároveň také obsahuje ještě dva další samostatné vazy. Kolenní kloub navíc zajišťuje stabilitu celé dolní končetiny. Kolenní kloub zajišťuje dolní končetině ohnutí, natažení a i určitou rotaci.

d) cévy

Jako celým tělem i dolní končetinou musí proudit krev, k tomu slouží cévy různých velikostí a i funkcí. V této části těla se tedy samozřejmě nachází jak velké tepny a jejich drobnější formy (= artérie), tak i žíly (= vény) a menší vlásečnice (= kapiláry).

Velké tepny dolní končetiny mají za úkol dostat do dolní končetiny okysličenou krev přímo ze srdce. Samozřejmě, aby se z nich krev dostala do celé končetiny, musí z velké tepny přecházet do drobných tepen a pak i do vlásečnic. Ve vazivovém obalu tepen jsou také obsaženy různé nervy, které mají za úkol jak stahování cév, tak i jejich roztahování. Pod obalem se nachází vazivo a elastická vlákna, středem tepny samozřejmě proudí krev. Žíly nepřivádí okysličenou krev do dolní končetiny, ale odvádí ji z dolní končetiny do duté žíly. Mezi nejdůležitější žíly v dolní končetině patří přední a zadní holenní žíla, zákolenní žíla a stehenní žíla. Fungují zde ale i povrchové žíly, které například spojují vnitřní kotník se stehenní žílou a vnější kotník se zákolenní žílou. Cévní systém dolní končetiny tvoří také drobné vlásečnice, které zde prostupují všemi tkáněmi kromě pokožky. Do tkání se jimi dostává kyslík i živiny a z tkání pak naopak oxid uhličitý a odpadní látky.

e) nervy

Do dolní končetiny vedou mozkomíšní periferní nervy vycházející z pleteně bedernípleteně křížové. Z pleteně bederní vychází nerv stehenní, který ovlivňuje přední stranu stehna a zároveň i svaly na vnitřní straně stehna. Z pleteně křížové vychází nervy hýžďové i nerv sedací (známý také pod latinským názvem ischiadicus), nerv holenní, který ovlivňuje zadní stranu stehna a bérce, nerv lýtkový, který má dvě části a to povrchovou, která ovlivňuje svaly lýtkové, a hlubokou, která ovlivňuje svaly na přední straně bérce a na hřbetu nohy.


Anatomie nohy (chodidla a jeho hřbetu)

Popis

I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.

Části nohy

a) kosti

Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.

b) klouby a vazy

Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.

c) svaly

U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.

Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.

d) klenby

U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná u spodního hrbolu patní kosti a vede přes krychlovou kost až k páté kosti nártní. Příčná přední klenba je tvořená hlavičkami druhé až čtvrté nártní kosti. Tato klenba se dotýká země ve třech místech, a to na hlavičce první kosti nártní, na hlavičce páté nártní kosti a na spodním patním hrbolu. Tato klenba nemá u všech lidí stejný tvar, někdo ji může mít vysokou, někdo nízkou. Zároveň tato klenba nemusí mít stále stejný tvar, časem se může změnit.

Klenby chodidla se významně podílejí na pohybu člověka, umožňují mu pohodlnou chůzi i na tvrdé podložce, protože tlumí otřesy při chůzi. Klenby také chrání měkké části chodidla a zároveň určují i velikost a tvar nášlapné části chodidla.


Ortopedické vady nohou

Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:

pedes transversoplanus = příčně plochá noha

Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.

pes valgus = vybočená noha

Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.

pes planovalgus = podélně plochá noha

Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.

pes excavatus = lukovitá noha = vysoká noha

Jedná se obvykle o vrozenou vadu, kterou je ale nemožné odhalit u malých dětí. Vada je způsobená vrozenými poruchami míchy (v některých případech ale i získaných). Obvykle bývá znatelná až v době, kdy děti chodí do školy, protože v té době z nohy vymizí tukový polštář. Jedná se o výrazné vyklenutí podélné klenby a snížení přední příčné klenby, prsty se tak dostávají do flekčního postavení. V nejčastější a zároveň nejlehčí formě se projevuje vysokým nártem. Lukovitou nohu si ale člověk může způsobit i nošením menší obuvi, nebo se může projevit jako důsledek zánětu v plosce nohy.

vbočený malíček u nohy

Jedná se o vybočení malíčku směrem k sousednímu prstu, případně se může zvedat nad něj. Vbočený malíček způsobuje nevhodně zvolená obuv se zúženou špičkou právě v místě výskytu malíčku.

pes planus = podélně plochá noha

. Tato vada se ale může objevit i u dospělých, kteří tráví mnoho hodin denně stáním nebo chůzí, a kteří tím pádem nohu velmi přetěžují. Projevuje se stejně jako podélně plochá noha u dětí. Může ji také doprovázet pocit únavy nohou, bolesti, křečové žíly, otékání a pocení nohou.

deformace malíčku na noze

Deformace malíčku ale i ostatních prstů bývají zpravidla způsobené nošením nevhodné obuvi, která je buď příliš krátká, nebo je špičatá. Vzhledem k tomu může se stát, že prst se zdeformuje, nejčastěji do skrčeného tvaru, případně může vybočit ze správného směru růstu. U dětí deformace prstů nebývají tak časté, ale postupně s věkem jejich počet přibývá.

vbočené kotníky

Při této vadě dochází k tomu, že se kotníky vychylují ze směru růstu. Běžně se tato vada také označuje jako „šmajdání“. Pokud se objeví u dítěte, dá se obvykle ještě odstranit nošením pevné obuvi, která bude držet kotníky v rovině.

hallux vagus = vbočený palec

Jedná se o vychýlení palce směrem k sousednímu prstu. Toto vbočení palce obvykle způsobuje ochabnutí vazů a svalů. Vada vbočeného palce se nikdy nevyskytuje sama, vždy se pojí s problematickou klenbou. K vbočení palce obvykle dochází užíváním nevhodné obuvi, která má úzkou přední část, nebo dokonce velmi špičatou. Kromě vybočení palce se vada projevuje i bolestmi kloubu palce, otoky a kuřími oky. Vbočený palec postihuje častěji ženy než muže, ale může se objevit i u dětí, pokud nosí těsné ponožky. Vbočený palec se vyskytuje u dětí již v předškolním věku.

Autor: © Mgr. Jitka Musilová

odkaz na článek

. Lidská noha [online]. ČeskýPřehled.cz, . .




Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
dolní končetina noha kosti svaly klouby nervy cévy ortopedické vady