Chopn


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zdraví

Zveřejněno dne 9.7.2018


CHOPN je zkratka pro onemocnění zvané chronická obstrukční plicní nemoc. Jedná se o závažné dlouhodobě probíhající onemocnění, které postihuje dýchací cesty a plíce. Významně zhoršuje kvalitu života a je příčinou časté pracovní neschopnosti. Vznik této nemoci ovlivňuje mnoho faktorů, ale hlavní podíl má dlouhodobé kouření cigaret. V České republice touto chorobou trpí zhruba 8 % dospělé populace. Každoročně na ni umírá kolem 2 tisíc lidí. Postihuje lidi nad 40 let. Vývoj tohoto onemocnění je nenápadný, plíživý a trvá i několik desítek let.

Stadia

Podle míry závažnosti jednotlivých příznaků a spirometrického vyšetření se chronická obstrukční plicní nemoc rozděluje do čtyř stadií.


Klasifikace

V lehkém stadiu obvykle již bývá přítomen dlouhotrvající kašel s vykašláváním hlenu a mírná porucha funkce plic, kterou prokáže spirometrické vyšetření.

Středně těžké stadium se vyznačuje dušností při tělesné námaze, která pacienta většinou donutí vyhledat lékaře.

V těžkém stadiu se dušnost zhoršuje a omezuje pacienta v běžných denních aktivitách.

Ve velmi těžkém stadiu je přítomná dušnost i v klidu a přidružuje se chronické srdeční selhávání, které celý stav pacienta zhoršuje.

Určení stadia nemoci je vodítkem pro způsob léčby.

Exacerbace je odborný název pro akutní zhoršení nemoci, ke kterému může docházet v různě dlouhých časových odstupech. Je charakterizována zhoršením kašle, dušností a zvýšeným vykašláváním jinak zbarveného hlenu. Spouštěcím mechanismem akutního zhoršení je ve většině případů infekce dýchacích cest.


CHOPN 3. stupně

Globální iniciativa pro CHOPN dělí pacienty podle stupně obstrukce (= postbronchodilatačních hodnot) do čtyř stadií, a to na nemocné s obstrukcí lehkou (1. stupeň post-BDT FEV1 > 80 % náležitých hodnot), střední (2. stupeň dle post‑BDT FEV1 50–80 % náležitých hodnot), těžkou (3. stupeň dle post‑BDT FEV1 30–50 % náležitých hodnot), respektive s velmi těžkou (4. stupeň dle ­post‑BDT FEV1 < 30 % náležitých hodnot). Vždy je nutné naplnit kritérium ­FEV1/VCmax < 0,7 (lépe méně než dolní limit normálních hodnot). Dokumentace pak uvádí CHOPN I–IV (tíže obstrukce dle GOLD).


Prognóza

Onemocnění se nedá nijak léčit, jedině zpomalit. Řešením bývá pouze transplantace plic. Dýchací cesty se postupně zužují, jsou méně průchodné kvůli tvorbě hlenu a náchylnější k infekcím, až pacient vlastně trpí neustálou bronchitidou a pomalu, bolestivě se dusí.

Kašel, námahová dušnost, sípání při dýchání a pocit tlaku na hrudi jsou typickými příznaky chronické obstrukční plicní nemoci. Kouření má velký negativní vliv na dýchací ústrojí, protože dochází jednak k poruše samočisticí funkce plic, jednak k přestavbě s následnou poruchou výměny krevních plynů. Navíc začnou ubývat plicní sklípky a dochází k celkovému poklesu plicních funkcí. Pacienti jsou náchylnější ke vzniku rakoviny plic a jejich stav komplikují i další přidružená onemocnění, například kardiovaskulární.

Délka života a přežití závisí na celkovém stavu pacienta a jeho disciplíně při dodržování léčby.


Léčba

Léčba chronické obstrukční plicní nemoci je komplexní, dlouhotrvající a vyžaduje si dobrou spolupráci pacienta a dodržování všech lékařských doporučení. Jejím cílem je zmírnění příznaků, zabránění postupu nemoci do vyšších stadií a zlepšení kvality života. V první řadě musí pacient okamžitě zanechat kouření. Dále je nutné antibioticky léčit všechny akutní bakteriální infekce. Podávají se léky, které rozpouštějí hlen a usnadňují jeho vykašlávaní. Nemocný by se měl nechat každý rok očkovat proti chřipce.

Podle stadia nemoci se léčba rozšiřuje o další léky. V lehkém stadiu se vdechují pomocí inhalátorů léky, které působí roztažení průdušek, a tak usnadňují dýchání. V těžkém stadiu se navíc přidávají kortikoidy. Kortikoidy mají za úkol zmírnit symptomy, zlepšit plicní funkce, zlepšit kvalitu života pacienta a omezit počet a dopad exacerbací (akutní zhoršení nemoci). Ve velmi těžkém stadiu je nutná dlouhodobá domácí oxygenoterapie. Jedná se o vdechování kyslíku pomocí takzvaných kyslíkových brýlí alespoň 16 hodin denně. Nedílnou součástí oxygenoterapie jsou respirační fyzioterapie a dechová gymnastika jako podpůrné metody léčby. Uplatňují se u všech forem CHOPN. Pacient s CHOPN by měl každé 3 měsíce podstoupit kontrolu u svého praktického nebo plicního lékaře.


Nové léky na CHOPN

V roce 2013 vydala GOLD (Global initiative for chronic Obstructive Lung Disease) nové doporučené postupy, které mění klasifikaci CHOPN.

Strategie léčby CHOPN v České republice

Strategie léčby v České republice vychází z doporučení České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a zahrnuje čtyři postupné kroky. Doporučení více odrážejí individualizovaný komplexní přístup s využitím nefarmakologických i farmakologických postupů, než je tomu v doporučeních farmakoterapie dle GOLD, rozlišených pouze podle kategorií.

První krok – eliminace rizik

Hlavním klíčem k úspěchu je zejména nezačínat s kouřením cigaret, případně s kouřením přestat, jen tak může být ovlivněn nepříznivý vývoj CHOPN. Je prokázáno, že intervence mají význam u pacientů s jakýmkoliv stadiem nemoci. Léčba nikotinové závislosti je možná pomocí cílené a především opakované edukace. Účinnost se zvyšuje, je-li edukace opakovaná, častá, a čím delší, tím lépe pro pacienta. Používá se i nikotinová substituce (pastilky, žvýkačky, nikotinové ústní inhalátory a nosní spreje, náplasti a jiné) a psychofarmakoterapie s cílem ovlivnit abstinenční příznaky. Z farmak jsou k dispozici bupropion a vareniclin. Nejlepších výsledků dosahují specializované ambulance pro léčbu závislých na tabáku, které sídlí na pneumologických klinikách a na řadě pneumologických oddělení.

Druhý krok – paušální léčba pro všechny nemocné s CHOPN

Paušální léčba je léčba indikovaná pro všechny symptomatické pacienty bez rozdílu jejich klinického fenotypu. Zahrnuje postupy farmakologické (převážně inhalační medikace, očkování proti chřipce a pneumokoku) i nefarmakologické (pohybová aktivita, pulmonální rehabilitace, edukace a trénink inhalačních technik). Nedílnou součástí paušální léčby jsou farmakologické intervence zaměřené na klinicky důležité interní a psychické komorbidity. Základem léčby pro všechny pacienty s CHOPN jsou inhalační bronchodilatancia, která se dělí na inhalační β2‑agonisty (β‑agonist, BA) a inhalační anticholinergika (muscarine antagonist, MA). Podle délky účinku se dělí na látky s krátkodobým, dlouhodobým nebo ultradlouhodobým účinkem. Podle toho se také podávají. Nejmodernějším přístupem léčby je podávání bronchodilatancií s dlouhodobým či s ultradlouhodobým účinkem buď v monoterapii, nebo lépe ve vzájemné volné, či ještě lépe v duální bronchodilatační fixní kombinaci. Duální bronchodilatační fixní kombinace jsou k dispozici v různých inovativních inhalačních systémech.

Třetí krok – fenotypicky cílená farmakoterapie

Cílenou léčbu lze podávat v případě přesného určení fenotypu, což je možné hlavně u kategorií B a D. Zde se k paušální léčbě přidávají další léčiva, například roflumilast. Ten je indikován v případě bronchitického a bronchiektatického fenotypu.


Léčba terminální fáze a respirační insuficience u CHOPN

Do této skupiny se řadí indikovaní pacienti s nutností perfektní dokumentace podávání opiátů a benzodiazepinů. Opiáty zde působí sedativně analgeticky a tlumí pocit nezvladatelné dušnosti. Dušnost může být ovlivněna i inhalačním podáváním diuretika furosemidu. Řadí se sem rovněž léčba sekundární kachexie. V případě preterminální péče je důležitá mezioborová spolupráce a úzký kontakt s rodinou.

Indikace kyslíkové terapie v případě respirační insuficience a indikace domácí neinvazivní ventilace se řídí pravidly úhrady a doporučením.


Bylinky

Problematika CHOPN je úzce propojena i s úrovní zdravotní gramotnosti. Zmírnit příznaky pomáhá fenykl obecný, jablečník obecný nebo podběl lékařský.

CHOPN a alkohol

Zhoršením srdeční činnosti dochází k nadměrnému zadržování tekutin v těle, které se projevuje nejčastěji otoky dolních končetin. Tyto otoky se objevují také u konzumace alkoholu. Dochází ke zhoršení funkce plic, což má za následek snížený obsah kyslíku v krvi, který je nezbytný pro správnou funkci všech orgánů lidského těla. Výše uvedené může mít vliv na funkci mozku, srdce, jater, ledvin i jiných orgánů. Často tento stav vede ke zmnožení krevních buněk a většímu sklonu k tvorbě krevních sraženin. Proto dejte sbohem alkoholu v jakékoliv podobě. Pivo a tvrdý alkohol navíc obsahují vysoké množství cukru, což vede k obezitě a rovněž ke zhoršenému dýchání.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© CP

odkaz na článek

. Chopn [online]. ČeskýPřehled.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 8 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
chopn klasifikace stupeň nemoc kašel alkohol kouření léčba bylinky gold prognóza pacient cukr obezita otok