Otok kotníku
Nemocného k lékaři ve většině případů přivede akutně vzniklý otok kotníku. Je ale důležité vyšetřit i postupně a pomalu vznikající otok, ať už je jednostranný, nebo oboustranný, či s nepravidelnými bolestivými projevy. Jen tak lze zabránit rozvoji následných komplikací.
Otok pravého kotníku
Otok jednoho kotníku může mít cévní příčinu (ucpaná céva může být závažný stav, tudíž je vhodné toto konzultovat s lékařem) nebo mohl vzniknout jako reakce na nějaký proces v kloubu (ortopedická nebo revmatologická příčina).
Otok kotníku levé nohy
I zde platí to, co bylo popsáno výše, otok jednoho kotníku může způsobovat ucpaná céva (nutná konzultace s lékařem) nebo otok vznikl jako reakce na nějaký proces v kloubu (ortopedická nebo revmatologická příčina).
Otok kotníku po úrazu
Každé poranění vyvolá v těle souhrn obranných dějů jako přirozenou odpověď na poškození tkáně. Z poškozených buněk se uvolňují chemické látky a vzniká zánět. Vše doprovází otok, krevní sraženina (hematom) a bolest. Déletrvající otoky zhoršují prokrvování a transport potřebných živin do tkáně a komplikují celý léčebný proces. Obecně se při poranění pohybového aparátu vyskytuje otok postižené tkáně, modřina, bolest a zánětlivá reakce jako obrana organismu na poškození, často také omezení hybnosti.
Otok kotníku bez úrazu
Oteklý kotník bez úrazu, ať už jednostranný či oboustranný, vyžaduje včasné a specializované vyšetření, které má vyústit v léčebná opatření. Při postižení žilního i lymfatického systému se dnes nabízí řada nových možností – speciálních léků na podporu žilního nebo lymfatického oběhu.
Bolest při otoku
Pokud je otok skutečně velmi výrazný a bolí, okamžitě kontaktujte svého ošetřujícího lékaře. Tento typ otoku by mohl být znamením začínající infekce anebo jiného vážného problému, který je potřeba ošetřit co nejdříve.
Těhotenské komplikace
Mírné otoky v těhotenství (hlavně kolem kotníků) jsou běžným nálezem.
Příčinou tohoto stavu bývá:
- zvýšená spotřeba bílkovin v těhotenství – část na výstavbu plodu;
- ztráta bílkovin močí – v těhotenství častější močení;
- při nedostatečném příjmu tuků a cukrů dochází i k rozkládání bílkovin za účelem získání energie;
- ve vyšších týdnech gravidity mechanické působení zvětšené dělohy, která tlačí na dolní dutou žílu vedoucí krev z dolních končetin zpět k srdci – snížení návratu krve pak může podpořit tvorbu otoků.
Pokud jsou v těhotenství přítomny výrazné symetrické otoky, je vždy nutno myslet na specifické onemocnění těhotných – preeklampsii. Ta se kromě otoků projevuje zvýšenými ztrátami bílkovin v moči a zvýšením krevního tlaku. Onemocnění se manifestuje po 20. týdnu gravidity. Může vzniknout náhle nebo i pozvolna. S preeklampsií je možné se setkat u dosud zdravé ženy, někdy takzvaně nasedá na již přítomnou hypertenzi (zvýšení tlaku).
Poranění nohou nebo kotníku
Poranění pohybového aparátu je velice časté u sportovních aktivit. Avšak i prostá pohybová aktivita, jako je chůze, může způsobit bolestivý úraz, podvrtnutí, výron či pohmoždění, které v důsledku omezí běžné každodenní aktivity a mohou mít za následek otok. Otoky se po úrazu objevují zcela běžně.
Lymfedém
Lymfatickými příčinami otoků (lymfoedém) jsou primární, vrozený lymfedém, sem patří i lymphedema praecox – objevuje se více u mladých žen, je často spojený s příznakem komprese žilního systému. Sekundární lymfedém vzniká následkem dlouhodobé žilní nedostatečnosti, při nádorovém onemocnění, po ozáření, při alergii, infekci (cizopasníci), po chirurgickém výkonu v oblasti pánve či po svalovém ochrnutí. Na rozdíl od žilního onemocnění je lymfatický otok obyčejně nebolestivý. Lymfedém je pevný až gumovitý a velice pomalu se zmenšuje bez intenzivní léčby. Pokud se částečně zmenšuje, pak při elevaci (zvednutí) končetiny v noci. Otok je při chronické žilní nedostatečnosti měkký, později se může stát tuhým a je spojen se sekundárními barevnými změnami, kožními záněty, vředy a varixy – křečovými žilami.
Žilní nedostatečnost
Žilní příčiny otoků jsou postflebitický (pozánětlivý) stav, uzávěr nebo ztížený průtok krve hlubokým žilním systémem postižené končetiny, zevní komprese žil způsobená například nádorem, úrazem, dále hojení pooperačních ran. Při chronické žilní nedostatečnosti je otok vyvolán především abnormálně vysokou filtrací tekutin způsobenou přetlakem krve v nejdrobnějších žilách končetiny.
Infekce
Při dlouhodobém trvání lymfedému dochází k opakovaným zánětům lymfatických cév, až k flegmonám (neohraničený hnisavý zánět). Lymfedém však může vzniknout i na končetině s postflebitickým žilním onemocněním a obě onemocnění se tak při déletrvajícím průběhu často kombinují. Přesné rozlišení, zda se jedná o otok žilního, nebo lymfatického původu, tak není často možné jen z klinického vyšetření.
Krevní sraženiny
Krevní sraženina, která se zformuje v cévě nebo srdci, se označuje jako trombus. Krevní sraženina, která se přesune do jiné části těla, se nazývá embolus a tento stav se označuje jako embolie. Sraženiny se mohou přilepit na cévu a částečně nebo úplně zablokovat průtok krve. V případě, že céva v důsledku krevní sraženiny zduří, jde o zánět žil (flebitida). Toto ucpání zamezí tomu, aby se do tkání v daném místě dostalo obvyklé množství krve a kyslíku, a tak může dojít k poškození tkáně.
Onemocnění srdce, jater nebo ledvin
Otok dolní končetiny způsobený systémovým onemocněním, jako je městnavé srdeční selhání, jaterní cirhóza nebo chronické onemocnění ledvin, je měkký, oboustranný a většinou se snadno odliší od lymfedému. Hlavním problémem diferenciální diagnostiky je při chronické žilní nedostatečnosti rozlišení mezi lymfedémem a edémem.
Nežádoucí účinky léků
Nežádoucí účinky některých léků mají za následek mimo jiné i otoky dolních končetin.
Estrogen a testosteron
Hormonální léčba vede k tvorbě otoků dolních končetin.
Blokátory vápníkového kanálu
Otoky způsobují pouze lipofilní BKK – dihydropyridiny (amlodipin).
Steroidy, včetně androgenních a anabolických steroidů a kortikosteroidů
Steroidy mohou také způsobovat otoky dolních končetin.
Antidepresiva a inhibitory monoaminooxidázy (MAO)
Moderní antidepresiva a inhibitory monoaminooxidázy (MAO) ve většině případů otoky nezpůsobují.
Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID)
U pacientů léčených NSAID byly hlášeny otoky a retence tekutin, je tedy třeba věnovat zvláštní pozornost a péči pacientům s poruchou srdeční, poruchou renálních funkcí, hypertenzí, starším pacientům a těm, kteří jsou léčeni diuretiky nebo přípravky, jež mohou významně poškodit funkci ledvin, dále pacientům, u nichž z jakéhokoliv důvodu dochází k úbytku extracelulární tekutiny, například před a po větších chirurgických výkonech. V těchto případech je nutné z bezpečnostních důvodů monitorování renálních funkcí. Po přerušení léčby následuje návrat do předléčebného období.
Diabetické léky
Z perorálních antidiabetik způsobují otoky například glitazony, nelze je tedy předepisovat osobám se srdečním selháním nebo anginou pectoris.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Pinter