Keř mahonie


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Domácnost

Zveřejněno dne 29.11.2017


Rostliny mahonie patří mezi nejodolnější keře pěstované v našem pásmu. Jsou známé a oblíbené pro své dekorační vlastnosti. Mahonie své jméno získaly podle významného amerického zahradníka irského původu Bernarda McMahona. Je známo asi 60 druhů, žádný z nich však není v Evropě původní, i když běžně v Evropě rostou.

Mahonie cesmínolistá

Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) má velmi hustě stavěné větve. U starých rostlin mohou narůst keře až do výšky okolo 2 metrů. Nejčastěji se však výška keřů pohybuje do 1 metru. Listy mahonie cesmínolisté jsou složené obvykle z 5 až 9 lístků. Většina keřů je má v průběhu zimy zbarvené do purpurova. Žluté květy, které se na keřích objevují už v dubnu, velmi silně voní. Jejich vůně přitahuje velké množství opylovačů. Plody uzrávají na podzim a na keřích zůstávají do konce podzimu. Tyto plody se dříve využívaly k barvení limonád, marmelád a vín. S cesmínolistou mahonií se setkáváme i v přírodě, běžně totiž zplaňuje, a to především v porostech suchomilných dřevin, objevit se však může i v lesních podrostech. Tento mahon je u nás považován za invazivní rostlinu. Není třeba se ale obávat, není příliš agresivní a vliv tohoto druhu na původní společenstva je minimální. V minulosti byla mahonie cesmínolistá využívána indiány jako léčivá rostlina. Zabírala při problémech dásní, účinkovala proti tuberkulóze anebo se používala jako tonikum, případně k čištění krve. Takže odpověď na otázku, zda je mahonie jedovatá, zní takto: plody (modré bobule) tohoto keře jsou na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté.


Další druhy mahonie

Mezi nejznámější druhy patří mahonie cesmínolistá (Mahonie aquifolium), dále z Číny pocházející mahonie Bealova (Mahonie bealei) s květy vonícími po konvalinkách, z Japonska je to mahonie japonská (Mahonie japonica), kvetoucí již koncem zimy a brzy na jaře, z amerických mahonií například mahonie pepřová (Mahonie piperiana) a mahonie plazivá (Mahonie repens). Kromě těchto druhů se pěstuje mnoho hybridů (zejména Mahonie japonica a Mahonie lomariifolia) a kultivarů.

Živý plot

Mahonie se využívají k výsadbě do volně rostoucích živých plotů, často lemují předzahrádky anebo cesty. Velmi dobře se uplatní i jako zahradní solitéry. Vzhledem k ostrým hrotitým zubům kožovitých listů jsou mahonie pro živé ploty velmi výhodné. Ostré hroty přebírají obrannou funkci a činí takové živé ploty neprostupnými. Větve mahonií pak patří k oblíbeným vazačským materiálům. Využívají se hlavně při tvorbě věnců a smutečních kytic. Vonné květy mahonií velmi hojně navštěvují včely a stávají se tak jejich opylovači. Ptáci se živí jejich modrými bobulemi, čímž se starají o šíření semínek keřů do okolí. Během zrání dochází k úbytku jedovatého alkaloidu berberinu v plodech, a tak je mohou ptáci bez obav konzumovat. Vlivem obsahu tohoto alkaloidu má dřevo mahonií žluté zabarvení.


Pěstování

Mahonie je neopadavý, nízký až středně vysoký keř (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mahonií jsou lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř dohněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté.

Vzhledem k poléhavému keřovitému růstu jsou mahony velmi vhodné jako podrostové keře v rozsáhlejších výsadbách vyšších stromů nebo na stinnějších místech zahrad, kde je můžeme využít i jako půdopokryvné rostliny.

Mahony rostou v přírodě převážně na pohostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování. Svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají. Nároky mají velmi podobné jako cesmíny.


Praktické rady

Mahonie potřebují propustnou, na živiny bohatou a stále přiměřeně vlhkou půdu s neutrální reakcí.

Pokud je půda dostatečně výživná, hnojení není nutné, jinak hnojíme v sezóně asi jednou za tři týdny hnojivy určenými pro okrasné listnaté dřeviny.

Proti mrazu jsou mahony odolné, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o stálezelené dřeviny, které vodu odpařují i v zimě, mnohdy přes zimu uschnou. Je proto vhodné je při oblevě zalít.

Řez

Řez snáší mahon velmi dobře, pravidelným zastřiháváním jej proto lze snadno tvarovat a udržet v požadované velikosti.

Kdy stříhat mahon

Řez v březnu: V tomto ročním období experti doporučují u mahonie pouze omezený řez. Můžete odstranit například odumřelé a mrazem zničené větve a jejich části.

Řez v červnu: Po odkvětu, v červnu, můžeme u mahonie provést omlazující řez. V tomto případě seříznete přibližně 1/3 větví, rovnoměrně rozdělených po celém keři, ve výšce 40–50 cm. Nejlépe těsně nad pupenem, který ukazuje směrem ven. V následujícím roce seříznete polovinu starších větví, které ještě zbyly z minulého roku. A v dalším roce pak seříznete zbývající část větví mahonie. Po třech letech jste tak keř mahonie krásně omladili.


Množení

Řez snášejí velmi dobře, pravidelným zastřiháváním je proto lze snadno tvarovat a udržet v požadované velikosti.

Množí se především vegetativně, nejčastěji řízkováním či hřížením. Nové sazenice je možné získat i z odkopků od rozrostlejších keřů.

Prodej a cena

Mahonie je běžně dostupná v zahradnictví nebo v internetových obchodech. Cena je různá, pohybuje se od 85 Kč.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Aron

odkaz na článek

. Keř mahonie [online]. ČeskýPřehled.cz, . .




Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
klíčová slova
mahonie keř jedovatá listy druhy květ cesta řez množení cena