Bulka na kloubu prstu


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zdraví

Zveřejněno dne 3.5.2018


Bulka na prstu je nepříjemným estetickým, ale i funkčním defektem. Každý novotvar a zvláště na tak používané části těla, jako je prst na ruce, je třeba vyšetřit a případně odstranit. Ve většině případů jde o drobný vazivový útvar, který může, ale nemusí mít souvislost se šlachovou pochvou.

Ganglion na prstu

Ganglion je útvar, který se vytváří kolem šlach při přetížení. Svaly hýbou prsty na končetinách pomocí šlach. Šlachy jsou uloženy ve šlachových pouzdrech, v nichž je malé množství tekutiny, aby šlachy dobře klouzaly.

Příznaky

Při přetížení může v nejexponovanějším místě vzniknout drážděním lokální zánět, který způsobí zmnožení tekutiny, jež se změní na rosol a ve zbytnělém šlachovém pouzdře vytvoří útvar, kterému se říká ganglion. Většinou se objeví jako tuhý uzlík někde na zápěstí, u prstů na rukou či nohou. Může být bolestivý.

Obrázky

Zde můžete vidět, jak vypadá ganglion na prstu.

Léčba

Dříve se doporučovalo rozmáčknutí – vyžaduje to ale docela velké úsilí a výsledkem má být prasknutí pouzdra a vytečení jeho obsahu do podkoží. V chirurgických a ortopedických ambulancích lze ganglion ošetřit punkcí – píchne se do něj injekční stříkačkou a rosolovitý obsah se vytáhne ven, případně se zpátky aplikuje kortikoid, což je látka, která by měla poškodit pouzdro ganglionu, aby už nevznikal. Následně se doporučuje nadále místo masírovat. I po těchto procedurách se ganglion může někdy vracet, zejména pokud přetěžování dané šlachy přetrvává. V nejúpornějších případech pak přichází v úvahu vyříznutí celého útvaru – podle velikosti a lokalizace v místní (lokální) nebo i celkové anestezii (narkóze). Způsob léčby vždy závisí na velikosti, lokalizaci a na tom, jak velké obtíže ganglion činí.


Výrůstek na kloubu prstu

Výrůstek na kloubu může značit hallux. Hallux valgus, což je přesný latinský název tohoto onemocnění, postihuje klouby na chodidle. Palec na noze je vybočený směrem od středu těla k ostatním prstům a na kloubu palce vyrůstá kostní výrůstek, kvůli kterému mají postižení lidé problém s nošením obuvi. Jde vlastně o strukturální deformitu kloubu palce na noze a často je součástí rozsáhlejší deformace celého přednoží, která může být spojena například i s takzvanými kladívkovými prsty, s prodloužením, respektive zkrácením šlach a vazů na palci, či dokonce vykloubením drobných kůstek pod první záprstní kostí.

Příčiny

Onemocnění je podmíněno zejména geneticky. Pokud ho měli vaši předkové, je až 90% pravděpodobnost, že jím budete trpět i vy. Hallux ovšem může vzniknout i postupně bez rodinné anamnézy. Jeho vznik může zhoršovat také nevhodná obuv, úrazy či nedostatek vitamínů a minerálů. Vyhnout byste se tedy měli úzkým botám, častému a dlouhému nošení bot na podpatcích a ohroženější jsou i lidé, kteří tráví celé dny na nohou. Velkou roli však opravdu hraje genetika, takže halluxem může trpět i člověk, který celý život chodil jen ve vhodné ortopedické obuvi.

Léčba

Hallux je nemoc, která probíhá na základě vrozené predispozice a více méně se dá její průběh pouze zmírnit či zpomalit, často se tím operace, nutná pro návrat do normálního života, jen oddálí. Jsou lidé, kteří se pro operaci rozhodnou hned na začátku, jiní jsou zase ochotni kvůli strachu z operace trpět až do konce života a nikdy se ji nakonec neodhodlají podstoupit. Klasických typů operací je několik, protože existují různé fáze, věkové skupiny a kombinace poškození. Při některých operacích se seká do kosti a vkládá se do ní na pár týdnů drát, u jiných se zas prořezává pouzdro palce a posouvá se na správné místo. Po operaci je nutná čtyřtýdenní fixace nohy sádrou, poté následuje rehabilitace. Pacienti, kteří zákrok již podstoupili, si však často stěžují na bolestivost a problémem je rovněž častá recidiva, tedy návratnost problému.

Konzervativní léčba spočívá v prevenci, a to v nošení vhodné obuvi. U lehčích případů se někdy doporučují silikonové nebo gumové korektory palce, které se vkládají mezi palec a druhý prst. Korektor může zpomalit progresi vady, nápravu deformity však nelze očekávat. Jeho přínos spočívá tedy hlavně v pooperačním období, kdy drží palec a napomáhá hojení ve správném postavení. Součástí prevence je i vhodná a pohodlná obuv s dostatečným prostorem pro prsty, měkkou a tvarovanou ortopedickou podrážkou. Někdy se doporučuje i fyzioterapie a především kvalitní pedikúra, korekce, tejpování. Operačních řešení halluxu je popsána celá řada (desítky druhů operací). Ortoped vždy musí typ výkonu přizpůsobit věku pacienta a stavu samotného kloubu a vyloučit přítomnost artrózy.


Výrůstek na kosti prstu

Výrůstek na kosti prstu může signalizovat artrózu. Artróza, případně také arthroza, latinsky arthrosis, lidově a trochu nesprávně „revma“, patří mezi degenerativní onemocnění kloubů. Je nejčastějším kloubním onemocněním. Postihuje stále více lidí ve stále mladším věku. Výskyt stoupá s věkem, ale může se projevit již ve věku 30 let, rentgenové změny typické pro artrózu nalezneme u 40 % osob mezi 45 a 65 lety a téměř u 70 % osob starších 65 let. Nejvíce postihuje nosné kyčelní a kolenní klouby, najdeme ji však běžně i jinde – páteř, rameno, loket, kotník, malé klouby prstů. V pokročilých stadiích se typicky projevuje bolestí při pohybu, ztuhlostí, otoky kloubů a poruchou pohyblivosti postižených končetin.

Příznaky

Bolest – je typickým projevem artrózy. Postihuje nejčastěji kolenní a kyčelní klouby, klouby páteře nebo klouby zápěstí a drobné klouby ruky. Zpočátku klouby bolí pouze po námaze, později je i klidová bolest.

Ztuhlost – po odpočinku klouby ztuhnou, a než se opět rozhýbou, chvíli to trvá.

Omezení pohybu – přichází při postupujícím onemocnění v postižených kloubech. Obtíže se mohou měnit v závislosti na počasí, nesvědčí studené a vlhké podmínky.

Otok – v pozdějších fázích dochází k těžkému poškození chrupavky a ke vzájemnému tření kostí o sebe. V kloubu může být citelné lupání, praskání neboli krepitace. Tvoří se zvýšené množství nitrokloubní tekutiny. Klouby začínají otékat.

Deformace – v nejtěžších stadiích jsou klouby deformovány kostními výrůstky.

Znemožnění pohybu – všechny uvedené závažné změny kloubů postupně znemožní jejich pohyb. Konečným výsledkem neléčené artrózy je úplné zkostnatění kloubů (ankylóza) s nulovým pohybem v kloubu. Kvůli typickému postižení velkých nosných kloubů (kyčelních a kolenních) není nemocný schopen ani běžného pohybu. Těžká artróza malých kloubů ruky znesnadňuje, nebo dokonce úplně znemožňuje obvyklé denní činnosti a sebeobsluhu. Porucha pohyblivosti tak výrazně omezuje kvalitu života nemocných.

Léčba

Současná medicína nedokáže artrózu zcela vyléčit. Dokáže ji však zastavit a účinně zmírnit obtíže, ulevit od bolesti, zachovat funkce kloubů a omezit jejich strukturální změny. Léčbou analgetiky a nesteroidními protizánětlivými léky projde každý pacient. Projevy artrózy může přechodně utlumit i místní aplikace kortikoidů. Dlouhodobá terapie těmito léky má závažné nežádoucí účinky (žaludeční vředy, postižení jater, ledvin, střev, útlum kostní dřeně a podobně). K obnově chrupavek přispívají léky ze skupiny chondroprotektiv. Ani při jejich pravidelném dlouhodobém užívání však nejsou účinky zaručeny.

Fyzikální metody – fyzioterapie, léčebná rehabilitace, aplikace tepla, elektroterapie, magnetoterapie, ultrazvuková terapie, laserová terapie, vodoléčba – mají rovněž příznivé účinky v léčbě.

Biologická léčba artrózy pomocí autologní kondiciované plazmy (ACP) využívá poznatků oboru molekulární ortopedie a je počátkem nové éry v léčbě artrózy. K vysoce účinné léčbě artrózy i mnoha dalších onemocnění pohybového aparátu využívá přirozených vlastností krevních destiček (trombocytů). Ty se při opuštění krevního řečiště přirozeně aktivují a uvolňují bílkoviny růstových a protizánětlivých faktorů. Tyto faktory podporují ve tkáních pohybového aparátu (chrupavky, šlachy, vazy, kosti a kůže) hojivé regenerační a reparační procesy. Koncentrací těchto injekčně aplikovaných faktorů do nemocných tkání dochází především k protizánětlivým procesům, urychlení hojivých procesů, zabránění přechodu onemocnění do chronického stavu, regeneraci a reparaci poškozených tkáňových struktur. Tato revoluční metoda nemá prakticky žádné vedlejší a nežádoucí účinky.

V těžkých stadiích artrózy je nutné operační řešení pomocí náhrady postižených kloubů umělými protézami. Široká nabídka spektra kloubních náhrad lišících se použitými materiály, velikostí, vlastnostmi i výdrží umožní individuální výběr pro každého pacienta. Životnost protéz je omezená, proto by jejich implantace měla být až konečným řešením. O indikaci ke kloubní náhradě a výběru hodné protézy rozhoduje ortoped.


Bolestivá bulka na ruce

Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.

Patří sem:

  • nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
  • abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
  • zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
  • revmatické uzlíky: Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
  • ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
  • mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.

Uzlík na šlaše

Dupuytrenova kontraktura postihuje převážně muže ve středním a vyšším věku, a to většinou manuálně pracující. Byla prokázána rovněž rodová zátěž (v některých rodinách je výskyt častější). Pravá příčina vzniku tohoto onemocnění však není známa. V začátku onemocnění se v dlani objeví nebolestivý uzel, boule nebo zatvrdlina. Hmatné hrboly ve dlani záhy přecházejí v pevné vazivové srůsty kůže, povázky a šlach ohýbačů prstů. Povázka (palmární aponeuróza) je pevný plochý vazivový útvar zpevňující dlaň.

Postupně se k zatvrdlině přitahuje kůže, která se pohybuje v souvislosti s ohýbáním postiženého prstu. V blízkosti přirostlé kůže se často tvoří vedle uzlu v kůži i prohlubeň. Časem dochází k omezení hybnosti postiženého prstu, který zůstává pokrčený a nelze ho samovolně zcela narovnat (natáhnout). Postupně bývá postiženo i více prstů, nejčastěji se jedná o prsteník a malík. V případě zanedbání onemocnění může dojít k úplnému pevnému znehybnění ztuhlých ohnutých prstů, které nelze nijak používat. Po určité době dochází k nevratnému poškození kloubů postižených prstů. Práce takovou rukou je pak velmi omezená. V případě objevení prvních příznaků (boulička nebo prohloubenina ve dlani) lze pravidelným cvičením a masírováním dlaně udržet vznikající kontrakturu v takovém stavu, že k omezení hybnosti prstů vůbec nedojde. Pokud deformace dlaně nebrání běžným činnostem, lze tento snesitelný stav udržet. Podmínkou je však každodenní narovnávání (natahování) prstů a tím zabránění vzniku kontraktury.

Pokud se i přes intenzivní cvičení prsty deformují a vázne jejich natažení, je nutné přistoupit k operaci. Operace se provádí v místním znecitlivění. Čím je stav pokročilejší, tím větší je operační rána v dlani (často sahá až na postižené prsty). Nepohyblivost kůže totiž znemožňuje její odtažení při operaci. U zanedbaných deformací bývá nutný i místní přenos kůže. Operační rány Dupuytrenovy kontraktury pokrývají pilovitě (cikcak) téměř celou dlaň. Vzhledem k problematické hygieně (pod skrčenými prsty) jsou rány náchylné na mikrobiální kontaminaci. Po operaci je nezbytné neprodleně zahájit rehabilitaci – rozcvičování prstů. Jedině včasná intenzivní rehabilitace zabrání opětovnému tvoření srůstů a lze očekávat dobrý výsledný efekt operace. V případě zánětu operační rány je rehabilitace komplikovaná. Pooperační pracovní neschopnost bývá od 1 do 3 měsíců.


Osteofyt na ruce

Jako osteofyty se označují výrůstky. Jedná se o degenerativní změny vznikající mechanickou zátěží v průběhu života, přičemž dochází k degeneraci chrupavčitých částí kloubů. Osteofyt je kostní výrůstek vycházející z okostice (periostu). Většinou je reaktivního charakteru, například u kloubů postižených artrózou.

Je bulka na ruce rakovina

Bulka na ruce může mít mnoho příčin. Některé byly popsány v tomto článku. Ovšem bez odborného vyšetření nelze stanovit přesnou diagnózu. Nález bulky na ruce vyžaduje návštěvu lékaře, který určí příčinu jejího vzniku.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© Myers

odkaz na článek

. Bulka na kloubu prstu [online]. ČeskýPřehled.cz, . .




Tento článek si během posledních třiceti dnů přečetlo 147 lidí.



Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk
přidejte sem svůj komentář

Nenašli jste zde přesně to, co jste hledali? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
Ke svému dotazu použijte tento formulář.


Jméno
E-mail
Nadpis
Komentář
Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
Připojit fotku
přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

zajímavé články
zaměření článku
klíčová slova
bulka nález prst šlacha dlaň kost kloub ganglion léčba příznaky projevy obrázky hallux artróza uzlík operace bolest nádor dupuytren