Informace od profesionálů

MENU

  

OTOK

  

SVRAB

  

RAKOVINA

  

NEMOCI JAZYKA

  

Chopn

 


Aktualizováno:

Zdraví

CHOPN je zkratka pro onemocnění zvané chronická obstrukční plicní nemoc. Jedná se o závažné dlouhodobě probíhající onemocnění, které postihuje dýchací cesty a plíce. Významně zhoršuje kvalitu života a je příčinou časté pracovní neschopnosti. Vznik této nemoci ovlivňuje mnoho faktorů, ale hlavní podíl má dlouhodobé kouření cigaret. V České republice touto chorobou trpí zhruba 8 % dospělé populace. Každoročně na ni umírá kolem 2 tisíc lidí. Postihuje lidi nad 40 let. Vývoj tohoto onemocnění je nenápadný, plíživý a trvá i několik desítek let.

Stadia

Podle míry závažnosti jednotlivých příznaků a spirometrického vyšetření se chronická obstrukční plicní nemoc rozděluje do čtyř stadií.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Klasifikace

V lehkém stadiu obvykle již bývá přítomen dlouhotrvající kašel s vykašláváním hlenu a mírná porucha funkce plic, kterou prokáže spirometrické vyšetření.

Středně těžké stadium se vyznačuje dušností při tělesné námaze, která pacienta většinou donutí vyhledat lékaře.

V těžkém stadiu se dušnost zhoršuje a omezuje pacienta v běžných denních aktivitách.

Ve velmi těžkém stadiu je přítomná dušnost i v klidu a přidružuje se chronické srdeční selhávání, které celý stav pacienta zhoršuje.

Určení stadia nemoci je vodítkem pro způsob léčby.

Exacerbace je odborný název pro akutní zhoršení nemoci, ke kterému může docházet v různě dlouhých časových odstupech. Je charakterizována zhoršením kašle, dušností a zvýšeným vykašláváním jinak zbarveného hlenu. Spouštěcím mechanismem akutního zhoršení je ve většině případů infekce dýchacích cest.

CHOPN 3. stupně

Globální iniciativa pro CHOPN dělí pacienty podle stupně obstrukce (= postbronchodilatačních hodnot) do čtyř stadií, a to na nemocné s obstrukcí lehkou (1. stupeň post-BDT FEV1 > 80 % náležitých hodnot), střední (2. stupeň dle post‑BDT FEV1 50–80 % náležitých hodnot), těžkou (3. stupeň dle post‑BDT FEV1 30–50 % náležitých hodnot), respektive s velmi těžkou (4. stupeň dle ­post‑BDT FEV1 < 30 % náležitých hodnot). Vždy je nutné naplnit kritérium ­FEV1/VCmax < 0,7 (lépe méně než dolní limit normálních hodnot). Dokumentace pak uvádí CHOPN I–IV (tíže obstrukce dle GOLD).

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Prognóza

Onemocnění se nedá nijak léčit, jedině zpomalit. Řešením bývá pouze transplantace plic. Dýchací cesty se postupně zužují, jsou méně průchodné kvůli tvorbě hlenu a náchylnější k infekcím, až pacient vlastně trpí neustálou bronchitidou a pomalu, bolestivě se dusí.

Kašel, námahová dušnost, sípání při dýchání a pocit tlaku na hrudi jsou typickými příznaky chronické obstrukční plicní nemoci. Kouření má velký negativní vliv na dýchací ústrojí, protože dochází jednak k poruše samočisticí funkce plic, jednak k přestavbě s následnou poruchou výměny krevních plynů. Navíc začnou ubývat plicní sklípky a dochází k celkovému poklesu plicních funkcí. Pacienti jsou náchylnější ke vzniku rakoviny plic a jejich stav komplikují i další přidružená onemocnění, například kardiovaskulární.

Délka života a přežití závisí na celkovém stavu pacienta a jeho disciplíně při dodržování léčby.

Léčba

Léčba chronické obstrukční plicní nemoci je komplexní, dlouhotrvající a vyžaduje si dobrou spolupráci pacienta a dodržování všech lékařských doporučení. Jejím cílem je zmírnění příznaků, zabránění postupu nemoci do vyšších stadií a zlepšení kvality života. V první řadě musí pacient okamžitě zanechat kouření. Dále je nutné antibioticky léčit všechny akutní bakteriální infekce. Podávají se léky, které rozpouštějí hlen a usnadňují jeho vykašlávaní. Nemocný by se měl nechat každý rok očkovat proti chřipce.

Podle stadia nemoci se léčba rozšiřuje o další léky. V lehkém stadiu se vdechují pomocí inhalátorů léky, které působí roztažení průdušek, a tak usnadňují dýchání. V těžkém stadiu se navíc přidávají kortikoidy. Kortikoidy mají za úkol zmírnit symptomy, zlepšit plicní funkce, zlepšit kvalitu života pacienta a omezit počet a dopad exacerbací (akutní zhoršení nemoci). Ve velmi těžkém stadiu je nutná dlouhodobá domácí oxygenoterapie. Jedná se o vdechování kyslíku pomocí takzvaných kyslíkových brýlí alespoň 16 hodin denně. Nedílnou součástí oxygenoterapie jsou respirační fyzioterapie a dechová gymnastika jako podpůrné metody léčby. Uplatňují se u všech forem CHOPN. Pacient s CHOPN by měl každé 3 měsíce podstoupit kontrolu u svého praktického nebo plicního lékaře.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Nové léky na CHOPN

V roce 2013 vydala GOLD (Global initiative for chronic Obstructive Lung Disease) nové doporučené postupy, které mění klasifikaci CHOPN.

Strategie léčby CHOPN v České republice

Strategie léčby v České republice vychází z doporučení České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a zahrnuje čtyři postupné kroky. Doporučení více odrážejí individualizovaný komplexní přístup s využitím nefarmakologických i farmakologických postupů, než je tomu v doporučeních farmakoterapie dle GOLD, rozlišených pouze podle kategorií.

První krok – eliminace rizik

Hlavním klíčem k úspěchu je zejména nezačínat s kouřením cigaret, případně s kouřením přestat, jen tak může být ovlivněn nepříznivý vývoj CHOPN. Je prokázáno, že intervence mají význam u pacientů s jakýmkoliv stadiem nemoci. Léčba nikotinové závislosti je možná pomocí cílené a především opakované edukace. Účinnost se zvyšuje, je-li edukace opakovaná, častá, a čím delší, tím lépe pro pacienta. Používá se i nikotinová substituce (pastilky, žvýkačky, nikotinové ústní inhalátory a nosní spreje, náplasti a jiné) a psychofarmakoterapie s cílem ovlivnit abstinenční příznaky. Z farmak jsou k dispozici bupropion a vareniclin. Nejlepších výsledků dosahují specializované ambulance pro léčbu závislých na tabáku, které sídlí na pneumologických klinikách a na řadě pneumologických oddělení.

Druhý krok – paušální léčba pro všechny nemocné s CHOPN

Paušální léčba je léčba indikovaná pro všechny symptomatické pacienty bez rozdílu jejich klinického fenotypu. Zahrnuje postupy farmakologické (převážně inhalační medikace, očkování proti chřipce a pneumokoku) i nefarmakologické (pohybová aktivita, pulmonální rehabilitace, edukace a trénink inhalačních technik). Nedílnou součástí paušální léčby jsou farmakologické intervence zaměřené na klinicky důležité interní a psychické komorbidity. Základem léčby pro všechny pacienty s CHOPN jsou inhalační bronchodilatancia, která se dělí na inhalační β2‑agonisty (β‑agonist, BA) a inhalační anticholinergika (muscarine antagonist, MA). Podle délky účinku se dělí na látky s krátkodobým, dlouhodobým nebo ultradlouhodobým účinkem. Podle toho se také podávají. Nejmodernějším přístupem léčby je podávání bronchodilatancií s dlouhodobým či s ultradlouhodobým účinkem buď v monoterapii, nebo lépe ve vzájemné volné, či ještě lépe v duální bronchodilatační fixní kombinaci. Duální bronchodilatační fixní kombinace jsou k dispozici v různých inovativních inhalačních systémech.

Třetí krok – fenotypicky cílená farmakoterapie

Cílenou léčbu lze podávat v případě přesného určení fenotypu, což je možné hlavně u kategorií B a D. Zde se k paušální léčbě přidávají další léčiva, například roflumilast. Ten je indikován v případě bronchitického a bronchiektatického fenotypu.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Léčba terminální fáze a respirační insuficience u CHOPN

Do této skupiny se řadí indikovaní pacienti s nutností perfektní dokumentace podávání opiátů a benzodiazepinů. Opiáty zde působí sedativně analgeticky a tlumí pocit nezvladatelné dušnosti. Dušnost může být ovlivněna i inhalačním podáváním diuretika furosemidu. Řadí se sem rovněž léčba sekundární kachexie. V případě preterminální péče je důležitá mezioborová spolupráce a úzký kontakt s rodinou.

Indikace kyslíkové terapie v případě respirační insuficience a indikace domácí neinvazivní ventilace se řídí pravidly úhrady a doporučením.

Bylinky

Problematika CHOPN je úzce propojena i s úrovní zdravotní gramotnosti. Zmírnit příznaky pomáhá fenykl obecný, jablečník obecný nebo podběl lékařský.

CHOPN a alkohol

Zhoršením srdeční činnosti dochází k nadměrnému zadržování tekutin v těle, které se projevuje nejčastěji otoky dolních končetin. Tyto otoky se objevují také u konzumace alkoholu. Dochází ke zhoršení funkce plic, což má za následek snížený obsah kyslíku v krvi, který je nezbytný pro správnou funkci všech orgánů lidského těla. Výše uvedené může mít vliv na funkci mozku, srdce, jater, ledvin i jiných orgánů. Často tento stav vede ke zmnožení krevních buněk a většímu sklonu k tvorbě krevních sraženin. Proto dejte sbohem alkoholu v jakékoliv podobě. Pivo a tvrdý alkohol navíc obsahují vysoké množství cukru, což vede k obezitě a rovněž ke zhoršenému dýchání.

Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto:
© CP

odkaz na článek

. Chopn [online]. ČeskýPřehled.cz, . .



přidejte sem svůj komentář

Něco Vám není jasné? Zeptejte se na to ostatních. Určitě Vám pomohou.
K zeptání použijte tento formulář.


Nadpis / Dotaz
Jméno
E-mail
Sdělení

Všechna políčka formuláře je třeba vyplnit!
E-mail nebude nikde zobrazen.

přehled komentářů
K článku zatím nebyl napsán žádný komentář.

Témata


Zajímavé články

Další články k tématu chopn a alkohol

ČeskýPřehled

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS